Návrh zákona o ČT a ČRo může porušovat Evropský akt o svobodě médií – Legislativa
Vládní zákon o veřejnoprávních médiích by podle Mezinárodního tiskového institutu (IPI) mohl v případě schválení porušovat Evropský akt o svobodě médií (EMFA). Ten vyžaduje, aby všechny členské státy EU včetně Česka garantovaly nezávislé fungování veřejnoprávních médií zajišťující transparentní a předvídatelné financování. Zákon podle mediálních odborníků neobsahuje celou řadu povinností, která média nyní mají. Návrh na financování ČT a ČRo z rozpočtu bude pozorně sledovat i Evropská komise, pro níž je důležité, aby veřejnoprávní média fungovala nezávisle, což říká i EMFA.
Návrh zákona vládní koalice má od ledna 2027 převést financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet a zároveň redukovat přidělované finance do stavu před loňským zvýšením poplatků. Přijetí zákona má předcházet poslanecký návrh, který z placení poplatků od poloviny letošního roku vyloučí některé skupiny poplatníků.
Kvůli možnému porušení EMFA se již na Evropskou komisi obrátila europoslankyně Danuše Nerudová. České republice podle ní můžou hrozit pokuty a zmrazení evropských peněz. Evropská komise může podle Nerudové věc začít vyšetřovat kvůli porušení evropského práva nebo také porušení principu právního státu zakotveného ve smlouvě o EU.
Mezinárodní tiskový institut se podle předsedy správní rady české pobočky institutu Roberta Čásenského obává, že změnou systému financování poroste riziko politického ovlivňování veřejnoprávních médií – zejména nezávislého zpravodajství a práce novinářů – bez ohledu na to, která politická reprezentace je právě u moci. Zároveň postrádá od vládní koalice věrohodné odůvodnění potřeby změny fungujícího systému financování a nesouhlasí s absencí odborných konzultací se všemi zainteresovanými stranami včetně zahraničních expertů.
Návrh zákona odmítá opozice, která při jeho schvalování hrozí obstrukcemi. Kritizuje ho i řada odborníků, podle kterých neřeší způsob financování ze státního rozpočtu, ani některé povinnosti, které nyní veřejnoprávní média mají, například provoz regionálních studií. Kvůli hrozbě omezování výroby a propouštění zaměstnanců se proti návrhu postavily i odbory veřejnoprávních médií.
„Pokud by tento návrh zákona prošel, oslabil by ekonomický rámec pro nezávislé vysílání veřejné služby v České republice a významně by omezil schopnost veřejnoprávních médií naplňovat jejich důležité poslání,“ uvedl výkonný ředitel Mezinárodního tiskového institutu Scott Griffen. „Nahrazením modelu poplatků systémem přímého státního financování by tento zákon zároveň odstranil důležitý nárazník chránící nezávislost České televize a Českého rozhlasu,“ dodal.
Institut se podle něj obává, že změna financování odráží nepřátelství vůči České televizi a Českému rozhlasu ze strany současné vládní koalice pod vedením premiéra Andreje Babiše, který se i v předchozích vládách snažil oslabit institucionální pojistky chránící jejich nezávislost.
Členské státy EU mají podle Evropského aktu o svobodě médií zajistit to, že postupy financování budou založeny na transparentních a objektivních kritériích stanovených předem a že tyto instituce budou mít k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající naplňování jejich veřejnoprávního poslání a schopnosti se rozvíjet.
Česká televize a Český rozhlas jsou ve střední Evropě podle institutu široce respektovány jako modely kvalitního veřejnoprávního vysílání, a proto vyzval českou vládu, aby od těchto plánů upustila a namísto toho zajistila zachování adekvátního financování a institucionální nezávislosti.
Experti: Zákon o veřejnoprávních médiích neobsahuje celou řadu povinností
Vládní návrh zákona o veřejnoprávních médiích, který má nahradit dosavadní zákony o České televizi a Českém rozhlase, neobsahuje velkou část povinností, které tato média v současnosti mají. Zcela vynechává regionální studia, stanovení celoplošných okruhů nebo vymezení samostatných sítí pro distribuci signálu. Neobsahuje rovněž mechanismus převodu částky ze státního rozpočtu, řekl mediální expert ze serveru DigiZone Filip Rožánek.
Podle Rožánka se v návrhu také například píše, že do tvorby a zařazování programů nesmí přímo zasahovat žádný státní orgán ani politický subjekt, což by mohlo indikovat, že nepřímo to možné je. „Ze zákona zároveň zmizela memoranda, která po jednání se soukromými médii limitovala konkurenční působení ČT a ČRo na trhu. Tato omezení náhle padají, takže by bylo zcela na libovůli vedení, co se bude vysílat a v jakém objemu. Není zároveň řečeno, co se má s dosavadními platnými memorandy stát, když tyto dokumenty stanovovaly úkoly do roku 2030,“ řekl.
Návrh kritizují i další odborníci na média. Mediální expertka Irena Ryšánková na síti X mimo jiné uvedla, že návrh počítá s tím, že lidé budou moci rozhlasu a televizi odkazovat nebo dávat dary. Ovšem instituce budou muset zveřejnit jméno, datum narození, identifikační údaje a částku. „Pominu, že to je v rozporu s GDPR, zveřejňování údajů je prostě ryzí zastrašování. Není jasné, zda se dary budou odečítat z daní nebo zda půjde o dar již ze zdaněných peněz,“ podotkla. Uvedený limit pěti procent inflačního navýšení je podle ní okamžik, kdy při inflaci vyšší než pět procent jde televize či rozhlas do ztráty.
Návrhu zákona podle Ryšánkové chybí i definiční slovníček. „Média veřejné služby se stávají jakýmsi veřejnoprávním podnikem, aniž kdokoliv vysvětlil, co to je a kde to má oporu. Nemá to návaznost ani na českou ani na evropskou legislativu. Mimoděk to novelizuje různé jiné normy, na které ale není odkázáno,“ podotkla.
Zákon pevně stanovuje, že ČT má v příštím roce ze státního rozpočtu dostat 5,74 miliardy korun. To je o zhruba miliardu méně, než letos vybere od poplatníků. Rozhlas obdrží od státu 2,07 miliardy, tento rok má získat z poplatků o 400 milionů víc. Platby ze samostatné kapitoly se mají zvyšovat o inflaci. Podle Jana Potůčka ze serveru Médiář indexace rozpočtů, aniž by byla posvěcena ústavním zákonem, nedává žádnou jistotu. „Celé je to paskvil. Je z toho ale evidentní, že se vláda rozhodla média veřejné služby vyhladovět,“ řekl Potůček.
Evropská komise bude pozorně sledovat návrh na financování ČT a ČRo z rozpočtu
Evropská komise bude pozorně sledovat vývoj ohledně návrhu české vlády financovat Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) místo koncesionářských poplatků ze státního rozpočtu. Uvedl to 16. dubna mluvčí komise Markus Lammert. Dodal, že návrh je v rané fázi přípravy. Zdůraznil nicméně, že pro Evropskou komisi je důležité, aby veřejnoprávní média fungovala nezávisle, což říká i Evropský akt o svobodě médií (European Media Freedom Act, EMFA), který musí státy sedmadvacítky dodržovat.
Česká vláda chce od ledna zrušit dosavadní poplatky, které za ČT a ČRo platí občané a firmy. Návrh v úterý představili zástupci vládní koalice. Média by měla dostávat peníze ze státního rozpočtu, ale nižší sumy, než plánují letos vybrat z poplatků. Vedení ČT a ČRo před změnou financování varují, podle sněmovní opozice pro tak zásadní změnu neexistuje racionální důvod. Zástupci opozice hovoří o likvidaci obou médií a snaze dostat je pod politický vliv, chystají obstrukce při projednávání vládní předlohy.
„Jsme si vědomi oznámení české vlády. Mám dojem, že jde o návrh, který je stále ve velmi rané fázi přípravy. To znamená, že zatím nejde o konečný vládní návrh. V této fázi tedy mohu pouze říci, že budeme vývoj pečlivě sledovat,“ řekl dnes mluvčí unijní exekutivy. „Posílení svobodných a nezávislých médií, včetně role veřejnoprávních médií, je pro naše demokracie klíčové,“ dodal. Veřejnoprávní média podle něj hrají zvláštní roli v zajišťování přístupu občanů k informacím a v tom, že nabízejí rozmanitý obsah.
Nařízení EMFA obsahuje podle Lammerta řadu záruk na ochranu svobody médií, včetně zajištění nezávislého fungování veřejnoprávních médií. „Jsme v úzkém kontaktu se všemi členskými státy ohledně realizace EMFA, včetně Česka,“ dodal mluvčí komise.
V souvislosti s nedodržováním unijního nařízení si komise v posledních letech všímala zejména situace v Maďarsku. Loni v prosinci dokonce EK oznámila, že tehdejší vláda premiéra Viktora Orbána zasahuje do práce novinářů v zemi a omezuje jejich hospodářskou činnost i redakční svobodu, s Maďarskem tak komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti.
Budoucí maďarská vláda dosud opoziční strany Tisza již oznámila, že chce reformovat veřejnoprávní média, aby obnovila jejich nezávislost. Vláda dosluhujícího premiéra Orbána sloučila veřejnoprávní televizi, rozhlas a tiskovou agenturu MTI do státní mediální skupiny MTVA, kterou opozice označila za továrnu na lži a za vládní propagandistický aparát.
Terčem kritiky ohledně situace médií se stalo za poslední roky i Slovensko. „Zrušení předchozího veřejnoprávního vysílání a zřízení nového subjektu nadále vyvolává obavy ohledně autonomie veřejnoprávních médií,“ uvedla loni v létě komise v každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích EU. Dodala, že na Slovensku „nebyla přijata žádná opatření ke zlepšení bezpečnosti a pracovního prostředí novinářů“.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
